Vedro už tlumí výrobu v jaderných elektrárnách, říká Jan Palaščák

Jaký vliv mají vedra na energetickou síť a na spotřebu?

Nejzřetelnější je to u spotřeby. My to sledujeme na Amper Meteo, jak se zapínají klimatizace, tak spotřeba roste. V Česku historicky tolik klimatizací nebylo, teď počet kanceláří a obydlí s klimatizací rychle roste. Poslední sobotu oproti té předchozí vzrostla spotřeba o patnáct gigawatthodin, protože bylo o čtrnáct stupňů tepleji. U spotřeby je dopad jednoznačný a předvídatelný.

U zdrojů energie je to také předvídatelné. Je jasné, že nyní fotovoltaika vyrábí hodně. Teď, když je nad Evropou heat dome (tepelná kupole - pozn. red.), široko daleko nefouká, takže větrné elektrárny nevyrábějí. Problém nebo riziko, které není úplně předvídatelné, představují konvenční zdroje, zejména jaderné. Jde hlavně o elektrárny s průběžným chlazením, které naštěstí v Česku nejsou. My máme cirkulační systém, který potřebuje méně vody. Ve Francii nebo ve Švýcarsku, kde mají systémy chlazení náročné na vodu, snižují výkon jaderných zdrojů. Takže v součtu máme zdroje, které vyrábějí méně, a ty, které vyrábějí více. Máme velkou spotřebu klimatizací a na trhu s elektřinou je vidět, že v horké dny jsou vyšší ceny, a hodně velké rozdíly ve spotřebě. Dopad to má i do elektrických sítí, kde roste riziko nějakých problémů.

Poslední dny byly slunečné. Byl třeba u solárních elektráren problém s přetoky energie do soustavy?

Není to až takový problém, protože spotřeba klimatizací je docela velká a nadbytek výroby není velký. V nepracovní dny přebytky jsou, ale viděli jsme je větší třeba začátkem června než nyní, kdy spotřeba klimatizací vzrostla. Část elektřiny neopustila objekt. Je to docela dobrá kombinace: mít solár na střeše a uvnitř klimatizaci.

Datová centra jako zdroj tepla
Například datová centra tvoří spoustu tepla i v chladných dnech. Není to riziko v těchto vedrech?

Určitě v nich musí být obrovské horko. Tam je teplo i v zimě. Může tam být, stejně jako u elektrických sítí, riziko, že se nějaký prvek přehřeje. Odpadní teplo už se v řadě případů docela efektivně využívá. Samozřejmě otázka, kam s teplem v létě, je problém. To by se muselo jít do trigenerace, čímž by se vyrobil chlad. Bylo by to dražší, ale stálo by to za úvahu.

Jsou u přenosové sítě rizika výpadků, lze jim nějak čelit?

Nechci strašit, že něco vypadne čistě kvůli teplu, ale stát se to může. Materiál trpí a klesá i efektivita přenosu. Situace je napjatá i tím, že některé zdroje nejsou k dispozici. Doufejme, že jsme se poučili z loňského polovičního blackoutu. Doufejme, že záložní zdroje jsou připraveny a že se za ten rok podařilo vylepšit systém ochrany.

Změna klimatu postupuje
Nechci se pouštět do debaty o klimatické změně, ale co když bude podobné vedro i následující dva měsíce?

Já se do debaty o klimatické změně klidně pustím. Řadu let jsme měli mírnou zimu, teplé jaro. Několik let sice nebyla extrémně horká léta, takže jsme trochu zapomněli, že klimatická změna probíhá. Bylo otázkou času, kdy nastane to, co se děje nyní. Je s tím potřeba počítat do budoucna. Klimatizací bude ještě víc. I u síťových prvků by se mělo počítat s tím, že se teploty mohou dostat až k padesáti stupňům.

A dlouhodobě je nutné s tím počítat u jaderného programu. Problematika chlazení jaderných elektráren je velmi odborná a složitá, a bude potřeba počítat s tím, jak jaderné zdroje uchladíme. Vodou, třeba v Dukovanech nám snad nevyschne řeka Jihlava. Některé technologie, které jsou ve vývoji, počítají s jiným chlazením než vodou.

Takže výzvy pro energetiku z hlediska globálního oteplování vidíte zejména v technologickém rozvoji?

Principy z hlediska bezpečnosti energetiky jistě fungují. Musíme být připraveni na výpadky. Musíme mít v každém regionu zdroje, které dokážou najíždět ze tmy. Musíme mít dostatečně robustní sítě, aby se daly pomocí redispečinku přepínat. Transformovny se staví, v českých plánech se s tím počítá.