Za výpadek v Itálii mohou teplotní extrémy. Hrozí něco podobného i Česku?

V úterý postihl několik italských měst, včetně Florencie, Milána a Bergama, výpadek elektrické energie pravděpodobně způsobený přehřátím a rozpínáním elektrických kabelů v teplotách kolem 35 stupňů. Druhotným důvodem pak mohlo být výrazné zvýšení spotřeby způsobené provozem klimatizací. V době stoupající četnosti tropických a supertropických dní si na takové situace bohužel musíme zvykat. A to nejen na dovolené u Středozemního moře, teplotními extrémy způsobené výpadky se jistě nevyhnou ani české kotlině.

Jednak může dojít k poškození přenosové infrastruktury v důsledku vysokých teplot tak, jako se stalo včera v Itálii. Čím dál častější a delší období veder však navíc snižují průtok v řekách, jejichž vodu využívají jaderné a uhelné elektrárny k chlazení. V případě Temelína se jedná o vltavskou nádrž Hněvkovice a v případě Dukovan o vodní dílo Dalešice, které je napájeno řekou Jihlavou. Některé francouzské jaderné zdroje, ale také polské tepelné elektrárny, přitom již několikrát byly utlumeny či dokonce odstaveny, protože je nebylo možné uchladit.

Výpadkům však lze předcházet posilováním odolnosti distribuční sítě. V Česku již dochází k systematické modernizaci této infrastruktury, a navíc vstupuje v platnost novela energetického zákona známá jako Lex OZE III. Mimo jiného umožňuje širší využití akumulace k takzvaným službám výkonové rovnováhy, tedy k vyrovnávání výkyvů mezi výrobou a spotřebou. Nová legislativa také zavádí podporu agregace flexibility, tedy možnost sdružovat menší zdroje a spotřebu do větších celků schopných efektivněji reagovat na potřeby distribuční sítě. Obojí přispěje k její stabilitě v situacích, jaké právě zažila Itálie.