Čeká nás teplotně nadprůměrné léto. Budou zase blackouty?
Toto léto přicházelo po špičkách, v prvních dvou červnových týdnech teploty často nedosahovaly ani 20 stupňů. Podle všeho ale šlo o příslovečný klid před bouří, kdy již v řádu dní mají teploty začít stoupat až k supertropickým hodnotám doprovázeným dlouhými obdobími sucha. Taková vedra skutečně představují hrozbu pro přenosovou a distribuční sítě, vždyť pětatřicítky a výše se do přelomu století ve střední Evropě vůbec nevyskytovaly, takže na ně naše infrastruktura není stavěná.
Ostatně přehřátí a rozpínání elektrických kabelů způsobilo blackout, který začátkem července loňského roku postihl řadu italských měst včetně Florencie, Milána a Bergama. K výpadku přispělo také skokové zvýšení spotřeby o přibližně osminu poté, co celá Itálie pustila klimatizaci naplno. Mimochodem, jeden lokální výpadek země již zaznamenala i letos, totiž koncem května v Turíně, a to ze stejných příčin jako loni.
A když už se ohlížíme za loňským, jinak poměrně mírným létem: když 4. července postihl velké části Čech v našich končinách bezprecedentní výpadek dodávek elektrické energie, jistá část informačního prostoru měla okamžitě jasno, může za to nadvýroba bavorských FVE v onen velmi letní den. Ve skutečnosti však lapálii způsobil pád vedení vysokého napětí a hlavně následné nedodání výkonové rezervy obecně a uhelnou elektrárnou Ledvice zvlášť. Svůj podíl na kalamitě nese také složitá topologie sítí v daný okamžik v důsledku odstávek a dispečink ČEPSu jako provozovatele přenosové sítě.
Na FVE totiž mají extrémní teploty jen malý nebo i záporný vliv a náhlé změny ve výrobě způsobené oblačností jsou meteorologické predikce schopny solidně zachytit. Extrémní vedra tak komplikují spíše výrobu z konvenčních zdrojů s chladícím okruhem. Ke chlazení elektráren nezbytná voda je teplejší a pokud panuje také sucho, najednou jí nemusí být dostatek. Loni touto dobou bylo utlumeno či dokonce odstaveno 17 z 18 francouzských jaderek, zejména ty podél Garonne, Loiry a Rhôny. V některých případech šlo o plánovanou údržbu, kapacita ztracená během 1. a 2. července přímo v důsledku veder však činila nejméně 7 GW neboli zhruba 15 procent výkonu všech francouzských jaderných elektráren.
Stejné problémy měli v té době Švýcaři a například i naši severní sousedé se dlouhodobě potýkají s potížemi při chlazení svých uhelek. Spolu s tím, jak supertropy ohrožují přenosovou a distribuční infrastrukturu, se tedy jedná o dlouhodobý problém, který se bude s postupující změnou klimatu jen zhoršovat. V tom smyslu, že ne ten český scénář zaviněný sérií pochybení, ale ony výše zmíněné „italské“ opravdu mohou být častější. Alespoň pokud nebudeme dál modernizovat distribuci energie směrem k vyšší odolnosti sítí, a to nejen s ohledem na měnící se vzorce výroby a spotřeby, ale právě také na extrémní počasí.
Mimochodem, v médiích často zmiňovaný jev El Nino se teprve formuje a jeho efekt bude nejsilnější na přelomu roku nehledě na to, že ve střední Evropě je beztak obtížně kvantifikovatelný. I přesto byla zima 2015/16 v Česku druhou nejteplejší od začátku měření, k čemuž přispělo také tehdy řádící „super El Nino,“ jedno z úplně nejsilnějších v zaznamenané historii. To, a případně i velmi mírné zvýšení cen některých zemědělských komodit na globálních trzích, je ovšem vše, co sebesilnější El Nino dokáže způsobit v našich končinách.
