Co víme o výpadku v Čechách? Zatím jen to, že OZE za nic nemohou

Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. start ze tmy. Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně.

Podle dostupných informací byla bezprostřední příčinou výpadku elektřiny mechanická závada na páteřní 400 kV lince („Německo-Praha“). V kritické době se dle informací Amper Meteo nevyskytovaly žádné extrémní meteorologické jevy, které by mohly být bezprostřední příčinou výpadku. Stejně tak podle všeho nedošlo k zásadní disproporci mezi predikovanou a skutečnou výrobou z fotovoltaiky v Česku (rozdíly okolo 500 MW jsou zcela běžné). Import elektřiny z OZE z Německa byl vysoký a překračoval 1000 MW, avšak byl v souladu s predikcemi, a tedy i nasmlouvanými obchody.

Roli hypoteticky mohly hrát vysoké teploty minulých dnů, ale nejpravděpodobnější příčinou závady na 400 kV lince byla nefunkčnost vodiče VN linky či jeho prvku (kupř. svorky) buď z „mechanické únavy“ a/nebo vlivem běžné chyby v instalaci. Roli mohlo hrát také dlouhodobé přetěžování této linky, mimo jiného přenosem elektřiny z Německa (původem z OZE) a do Německa. Dle příslušných úřadů i našich zdrojů z bezpečnostní komunity však nic nenasvědčuje tomu, že by Česko bylo terčem cílené sabotáže či kybernetického útoku.

Prošetření incidentu je plně v rukou ČEPS jako provozovatele přenosové soustavy či také provozovatelů distribučních soustav a úřadů s příslušnou kontrolní pravomocí. Je však evidentní, že došlo k více problémům najednou. Kaskáda výpadků prokazatelně eskalovala po výpadku bloku 6 uhelné elektrárny v Ledvicích - oproti předpokladům nezafungovalo zcela dobře pravidlo N-1, tj. že výpadek jednoho prvku ještě soustava ustojí. Mohlo tedy dojít k nějakému druhu chyby, například špatnému nastavení U-f (napěťové a frekvenční) ochrany na tomto zdroji. Jedná se o poměrně častý problém, se kterým máme v rámci skupiny Amper zkušenosti z provozu obnovitelných zdrojů.

Nyní je třeba nešířit falešné narativy, ale vyčkat na finální technickou zprávu. A současně se již nyní zabývat možnými kroky směrem k lepšímu provozování české elektrizační soustavy.

Patří mezi ně:

• posilování sítí, v případě kritické 400 kV linky její co nejrychlejší „zdvojení“
• usnadnění povolovacích procesů pro tuto výstavbu
• zvýšení transparentnosti v oblasti výstavby el. sítí na úrovni provozovatelů distribuční (PDS) i přenosové soustavy (PPS), včetně účinnější regulace ze strany ERÚ, tj. eliminace dopadu těchto investic na účty koncových zákazníků za elektřinu
• důsledná revize všech součástí el. sítí na základě toho, že patrně došlo k poměrně konvenční mechanické chybě či souběhu několika „konvenčních“ chyb
• modernější a flexibilnější přístup k nastavování U-f ochran (v řadě případů je na místě prodloužení vypínacích časů, zejména u OZE, kde metodika již správně jde tímto směrem)
• posílení zdrojů „frekvenčního odlehčení“ na úrovni přenosové soustavy s využitím k tomu vhodných průmyslových areálů
• větší zapojení OZE (a akumulace) do služeb využívaných PPS, event. PDS
• rychlejší re-design elektroenergetiky s důrazem na výrobu v místě spotřeby a decentralizaci